»  Aktuality  »  Publikace

Právo na informace ve stavebním řízení

Stavební řízení je zvláštním správním řízením dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“), v rámci kterého se rozhoduje o návrhu účastníka tohoto řízení ve věci povolování staveb a jejich změn, terénních úprav a zařízení, užívaní a odstraňování staveb. Účastníky stavebního řízení jsou stavebník, vlastník stavby (na níž má být provedena změna či udržovací práce, není-li stavebníkem), vlastník pozemku (na kterém má být stavba prováděna, není-li stavebníkem) a jiné osoby, jejichž práva mohou být dotčena (např. vlastníci sousedních pozemků a staveb). O návrhu účastníka rozhodují stavební úřady, kterými mohou být obecné stavební úřady, speciální stavební úřady nebo vojenské a jiné stavební úřady.

Účastníci stavebního řízení mohou využít některých možností, které jim nabízí zákon, aby mohli získat požadované informace od stavebního úřadu v případě, že tyto informace mohou mít zásadní vliv na jejich další postup v jejich věci. Mezi ty stěžejní patří:

1)      Institut nahlížení do spisu

2)      Žádost o poskytnutí informace

Nahlížení do spisu stavební zákon výslovně neupravuje, ale v § 168 odst. 2 stavebního zákona odkazuje na právní úpravu obsaženou v zákoně č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), konkrétně pak na § 38 správního řádu. Ten stanoví, že právo nahlížet do spisu mají účastníci řízení a jejich zástupci. Toto oprávnění mají účastníci řízení po celou dobu trvání správního řízení, a to i v případě, že je rozhodnutí ve věci již v právní moci. S účinností nového občanského zákoníku byla do právní úpravy nahlížení do spisu ve správním řádu přidána také možnost nahlížení do spisu i pro podpůrce, tedy osoby, která může pomoci účastníkovi v rozhodování o jeho věci (dle § 45 nového občanského zákoníku potřebuje-li člověk nápomoc při rozhodování, protože mu v tom duševní porucha působí obtíže, třebaže nemusí být omezen ve své svéprávnosti, může si s podpůrcem ujednat poskytování podpory).

Do spisu vedeného stavebním úřadem mohou nahlédnout i jiné osoby než jen účastníci řízení, ale musí splnit zákonem stanovenou podmínku. Touto podmínkou je prokázání právního zájmu nebo jiného vážného důvodu k nahlédnutí do spisu. Zároveň musí být zachováno, že tímto nahlédnutím nebude porušeno právo některého z účastníků, popřípadě dalších dotčených osob anebo veřejný zájem.

S právem nahlížet do spisu je spojeno právo činit si výpisy a právo na to, aby správní orgán pořídil kopie spisu nebo jeho části (včetně obrazových a zvukových záznamů). Vydání kopie je však zpoplatněno podle sazebníku správních poplatků, který je přílohou zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně pak položky č. 3 tohoto sazebníku.

Ne všechny části spisu jsou však oprávněným osobám přístupné k nahlédnutí. Stavební zákon v § 38 odst. 6 výslovně uvádí, že z nahlížení do spisu jsou vyloučeny jeho části, které obsahují utajované informace nebo skutečnosti, na něž se vztahuje zákonem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti. Pokud by stavební úřad odepřel osobě nahlédnout do spisu, vydá o tom usnesení, které se oznamuje pouze této osobě.

I kdyby nebylo účastníkovi umožněno nahlédnutí do spisu dle stavebního zákona, resp. správního řádu, je zde ještě možnost podat žádost o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „ZSPI“). Dle judikatury NSS lze dovodit, že v případě, že nejsou naplněny podmínky pro nahlédnutí do spisu dle § 38 správního řádu, mělo by toto být umožněno prostřednictvím žádosti o poskytnutí informace. Např. rozhodnutí NSS 5 A 158/2001-100 říká, že „Ustanovení § 23 správního řádu o nahlížení do spisů je zvláštním ustanovením ve vztahu k zákonu č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.“

Povinnými subjekty dle ZSPI jsou mj. státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce. Řadíme tedy mezi ně rovněž stavební úřady dle stavebního zákona. Podle ZSPI však nelze žádat o informace, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví, a dalších informací, pokud zvláštní zákon upravuje jejich poskytování (např. zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí). Povinnost poskytovat informace dle ZSPI se netýká rovněž dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.

Žadatelem podle ZSPI může být každá fyzická i právnická osoba, která žádá o informaci. Informací se zase rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.

Žádost o poskytnutí informace se podává ústně nebo písemně, a to i prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací. Ze žádosti musí být zřejmé, kterému úřadu je určena a že se žadatel domáhá poskytnutí informace ve smyslu ZSPI. Fyzická osoba uvede v žádosti jméno, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu nebo, není-li přihlášena k trvalému pobytu, adresu bydliště a adresu pro doručování, liší-li se od adresy místa trvalého pobytu nebo bydliště. Právnická osoba uvede název, identifikační číslo osoby, adresu sídla a adresu pro doručování, liší-li se od adresy sídla. Adresou pro doručování se rozumí též elektronická adresa.

Stavební úřad žádost posoudí a:

- v případě, že chybí údaje o žadateli, vyzve žadatele ve lhůtě 7 dnů ode dne podání žádosti o doplnění těchto údajů;

- v případě, že je žádost nesrozumitelná, vyzve žadatele ve lhůtě 7 dnu od podání žádosti, aby žádost upřesnil;

- v případě, že se požadované informace nevztahují k působnosti povinného subjektu, žádost odloží a sdělí tuto skutečnost žadateli;

- odmítne vyhovět žádosti dle § 15 ZSPI.

Pokud nenastane ani jedna z výše uvedených situací, pak je povinen stavební úřad dle § 14 odst. 5 písm. d) ZSPI poskytnout informaci v souladu se žádostí, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne jejího přijetí nebo doplnění. Tuto lhůtu pro poskytnutí informace může stavební úřad ze závažných důvodů stanovených v zákoně prodloužit, maximálně však o 10 dnů.

V případě, že stavební úřad žádosti, byť i jen z části, nevyhoví, vydá ve výše uvedené lhůtě rozhodnutí o odmítnutí žádosti nebo její části. Proti tomuto rozhodnutí může žadatel podat odvolání k nadřízenému orgánu. Dále je možný rovněž soudní přezkum rozhodnutí o odvolání na základě žaloby proti rozhodnutí správního orgánu dle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů.

Je však třeba pamatovat na skutečnost, že podobně jako v případě nahlížení do spisu jsou i v případě žádosti o poskytnutí informace stavební úřady oprávněny žádat úhradu nákladů v souvislosti s poskytováním těchto informací.

Zákon tedy umožňuje fyzickým a právnickým osobám využít tyto dva způsoby (nahlížení do spisu, žádost o poskytnutí informace), díky kterým se mohou seznámit s informacemi stěžejními z jejich pohledu pro další postup v jejich věci. Závěrem lze konstatovat, že častěji bude zcela jistě využíváno institutu nahlížení do spisu, když tento je pro účastníky řízení přímo takto zamýšlen, nicméně v případě, že se bude stavební úřad nějakým způsobem proti umožnění nahlédnutí do spisu bránit, je možné zkusit vydat se cestou žádosti o poskytnutí informace dle ZSPI.