»  Aktuality  »  Publikace

Veřejné dražby od A po Z – část 1.

Podnikatelům umožňují zákony různé možnosti, jak oslovit své potenciální zákazníky. V současnosti velmi aktuální variantu představují elektronické dražby podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů. Mnohdy však ani samotní účastníci dražby neznají rozdíly mezi jednotlivými druhy dražeb ani subjekty, které se na dražbě podílí, a proto si pojďme nyní danou problematiku blíže vysvětlit.

Zákon o veřejných dražbách rozlišuje dva základní typy dražeb, a to dražby dobrovolné a dražby nedobrovolné. V případě dražby dobrovolné se jedná o dražbu, která je prováděná na návrh vlastníka předmětu dražby. Naproti tomu dražba nedobrovolná je dražba prováděná na návrh dražebního věřitele, jehož pohledávka je přiznána vykonatelným titulem (soudním rozhodnutím, rozhodčím nálezem, notářským zápisem s doložkou vykonatelnosti, platebním výměrem atd.) U dražeb nedobrovolných je tedy předmět dražby prodáván mimo vůli jeho vlastníka (zpravidla v důsledku prováděné exekuce na majetek povinného). Podle předmětu dražby je dále možné rozlišovat dražbu věci movitých a dražbu věci nemovitých. Tato členění dražeb jsou zásadní pro určení, jaké oprávnění je potřeba k provádění dražby (o tomto se zmíním dále).

Předmětem dražby dobrovolné může být věc, podnik nebo jeho část nebo jiná věc hromadná, soubor věcí, byt nebo nebytový prostor a převoditelné majetkové právo. Předmětem dražby nedobrovolné pak může být vše, co může být zástavou podle zvláštního právního předpisu (§ 1310 občanského zákoníku, který říká, že zástavou může být každá věc, s níž lze obchodovat).

             Stěžejní osobou při realizaci dražby je dražebník. Jedná se o osobu, která organizuje dražbu a má k tomu příslušné oprávnění. Dražebníkem může být buď fyzická osoba zapsaná v obchodním rejstříku nebo obchodní korporace (obchodní společnost nebo družstvo). Uvedené osoby musí splňovat podmínky stanovené zákonem o veřejných dražbách a musí mít příslušné oprávnění k provozování živnosti.

             K provádění dobrovolných dražeb věcí movitých postačí získat živnostenské oprávnění na výkon živnosti vázané. Podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, je kromě všeobecných podmínek provozování živnosti (plná svéprávnost, bezúhonnost) vyžadují k provádění dobrovolných dražeb movitých věcí:

  • Vysokoškolské vzdělání, nebo
  • Vyšší odborné vzdělání a 2 roky praxe v obchodní činnosti, nebo
  • Střední vzdělání s maturitní zkouškou a 3 roky praxe v obchodní činnosti, nebo
  • Osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, a 4 roky praxe, nebo
  • Doklady podle § 7 odst. 5 písm. j), k), l) nebo m) živnostenského zákona (doklady, které osvědčují, že osoba vykonávala předmětnou činnost v jiném členském státě Evropské unie).

Koncese jako přísnější regulativ je naopak vyžadována pro provádění veřejných dražeb dobrovolných, jejichž předmětem jsou nemovité věci, a dále k provádění nedobrovolných dražeb. K vydání koncese si živnostenský úřad vyžádá vždy stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj, ve kterém Ministerstvo posoudí předpoklady dražebníka vykonávat dražební činnosti a činnosti související. Bez tohoto stanoviska nemůže živnostenský úřad koncesi vydat. Dražebník je povinen do 30 dnů od vydání koncese uzavřít smlouvu o pojištění své odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s činností dražebníka.

O zvýšených nárocích v souvislosti se získáním koncese pro provádění veřejných dražeb dobrovolných movitých věcí svědčí také požadavky uvedené v živnostenském zákoně. Mezi ty se řadí opět splnění všeobecných podmínek, a dále:

  • Vysokoškolské vzdělání a 1 rok praxe v dražební nebo realitní činnosti, nebo
  • Vyšší odborné vzdělání a 3 roky praxe v dražební nebo realitní činnost, nebo
  • Střední vzdělání a 5 let praxe v dražební nebo realitní činnosti, nebo
  • Osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, a 9 let praxe, nebo
  • Doklady podle § 7 odst. 5 písm. j), k), l) nebo m) živnostenského zákona (doklady, které osvědčují, že osoba vykonávala předmětnou činnost v jiném členském státě Evropské unie).

Nejpřísnější podmínky jsou logicky stanoveny pro získání koncese pro provádění veřejných dražeb nedobrovolných, kdy stát má samozřejmě zájem na tom, aby tuto činnost vykonávaly osoby, které s jejím výkonem mají dlouhodobé zkušenosti. Zákon mezi tyto podmínky řadí rovněž splnění všeobecných podmínek, a dále:

  • Vysokoškolské vzdělání a 3 rok praxe v dražební nebo realitní činnosti, nebo
  • Vyšší odborné vzdělání a 4 roky praxe v dražební nebo realitní činnost, nebo
  • Střední vzdělání a 6 let praxe v dražební nebo realitní činnosti, nebo
  • Osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, a 10 let praxe, nebo
  • Doklady podle § 7 odst. 5 písm. j), k), l) nebo m) živnostenského zákona (doklady, které osvědčují, že osoba vykonávala předmětnou činnost v jiném členském státě Evropské unie).

Kromě výše uvedených podmínek musí dražebník provádějící nedobrovolné dražby splňovat dále tyto podmínky:

  1. je-li právnickou osobou, musí jeho základní kapitál, popřípadě zapisovaný základní kapitál činit alespoň 5 000 000 Kč a musí být v plném rozsahu splacen,
  2. jeho povinnost podle odstavce 2 musí být splněna tak, aby výše pojistného plnění činila alespoň 35 000 000 Kč, a
  3. je povinen mít svou účetní závěrku ověřenu auditorem podle zvláštního právního předpisu.

Kromě dražebníka, který je nejdůležitější osobou v rámci dražby, se dále při dražbě objevuje také licitátor, který činí jménem a na účet dražebníka úkony při dražbě, tedy zahajuje dražbu, vyzývá účastníky, aby činily podání, uděluje příklep a provádí losování ohledně udělení příklepu. Licitátorem může být pouze fyzická osoba způsobilá k právním úkonům a fyzicky způsobilá k této činnosti. Osobu, která je přítomná při dražbě nebo se přihlásila prostřednictvím veřejné datové sítě za účelem činit podání, označuje zákon o veřejných dražbách jako účastníka dražby. Vydražitelem je účastník dražby, kterému byl udělen příklep licitátora.

O dražební vyhlášce jako nejdůležitějším dokumentu vydávaným dražebníkem, a dále o elektronické dražbě bude pojednáno v následujících částech.